자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Různé druhy ryb se liší v nárocích na složení potravy. Býložravé ryby (například živorodky) ocení rostlinnou složku, masožravé druhy (cichlidy, sumci) potřebují více bílkovin. Většina kvalitních krmiv na trhu je vyvážená a obsahuje potřebné vitamíny. Pro zpestření můžete jednou až dvakrát týdně nabídnout mražené nebo lyofilizované krmivo, jako jsou artemie nebo dafnie. Vyhněte se ale překrmování těmito pochoutkami, protože nadbytek bílkovin zatěžuje metabolismus ryb.

Po odsátí doplňte připravenou vodu. Nejlépe po stěně akvária nebo přes misku, aby nedošlo k rozvíření substrátu. Nepoužívejte příliš studenou vodu ani vodu rovnou z kohoutku. Po dolití zapněte filtraci a nechte ji běžet. Pokud máte citlivé ryby, můžete přidat kondicionér odstraňující těžké kovy a chlor, ale vždy podle dávkování na obalu – nepřidávejte více „pro jistotu".

Pro akvária s pískomilnými rybami zvolte jemný písek s kulatými zrny, který jim umožní přirozené hrabání. Vhodný je třeba křemičitý písek nebo písek určený pro akvária. Vyhněte se ostrým vápenitým substrátům, které by mohly poranit citlivou pokožku a navíc zvyšují tvrdost vody. Vrstva písku by měla být alespoň 4–5 cm, aby se ryby mohly pohodlně zahrabat.

Nejčastější chybou je krmení „pro jistotu" pokaždé, když ryby připlavou ke sklu. Ryby rychle pochopí, že přítomnost člověka znamená jídlo, a začnou prosit. Tím ale nevyjadřují hlad, jen naučenou reakci. Pokud tomuto tlaku podlehneme, během pár týdnů se zhorší kvalita vody, objeví se řasy a ryby ztratí kondici. Hladová ryba je aktivní, má vybledlé barvy a hubené břicho, přejedená ryba je letargická a může mít vypouklé břicho.

Přírodní dekorace dokážou z akvária udělat živý obraz, ale vyžadují víc než jen pěkně vypadající kámen nebo větev. Kameny a kořeny mění chemismus vody, poskytují úkryty a ovlivňují chování ryb. Než něco ponoříte, musíte vědět, co do vody patří a co může způsobit katastrofu. Základní pravidlo zní: nikdy nepoužívejte kameny z vápence, pokud nechováte ryby, které potřebují tvrdší vodu. Vápník se bude postupně uvolňovat, zvyšovat pH a tvrdost, což může být pro citlivé druhy fatální.

Praktický způsob, jak odhadnout správnou dávku: vezměte špetku krmiva mezi palec a ukazováček a nasypte ji na hladinu. Sledujte, jak ryby reagují. Jestliže jsou vybíravé a část krmiva klesá ke dnu, příště dejte méně. Menší ryby potřebují menší granule nebo vločky, větší druhy si poradí s většími kousky. Dno akvária by mělo po krmení zůstat čisté.

Připravit vodu pro akvárium znamená nejdřív ji zbavit chloru, pak doladit pH a tvrdost a nakonec sjednotit teplotu. Dodržte tento postup a rybám poskytnete stabilní prostředí, ve kterém se jim bude dařit. Pravidelně kontrolujte hodnoty testy a při každé výměně vody opakujte celý proces – jen tak předejdete problémům, které by se jinak projevily až po týdnech.

Pravidelná výměna vody patří k základním úkonům údržby akvária, ale mnoho chovatelů ji odkládá nebo provádí nesprávně. Voda se postupně obohacuje o dusičnany, fosfáty a organické látky, které řasy a některé ryby nesnášejí. Částečná výměna vody je nejúčinnější způsob, jak udržet biologickou rovnováhu bez zbytečného stresu pro obyvatele nádrže.

Při samotné výměně nejprve odstraňte odumřelé listy rostlin a zbytky krmiva. Poté sifonem odsajte vodu ze dna – pohybujte hadicí pomalu po substrátu, abyste nasáli nečistoty, ale nevytrhávali kořeny. Snažte se neodsát více než 30 % objemu najednou. Větší výměny (50 % a více) jsou vhodné pouze při havárii, jako je zákal nebo úhyn ryb, ale i tehdy je lepší je rozdělit do dvou dnů.

Krmení ryb vypadá jako ta nejjednodušší činnost při chovu akvária. Stačí nasypat vločky a hotovo. Přesto právě tady dělá většina chovatelů zásadní chybu, která se podepíše na zdraví ryb i na kvalitě vody. Nejde přitom o to, čím krmíte, ale jak často a v jakém množství. Ryby nemají pocit sytosti jako savci, If you are you looking for more info regarding informace look into our web-site. takže se snadno přejedí, a to vede k znečištění vody, nadýmání a nemocem.

Jak nastavit tvrdost a pH dřív, než osázíte nádrž Po odstranění chloru přichází na řadu parametry. Nejdůležitější jsou pH, tvrdost vody a teplota. Většina akvarijních ryb snese rozmezí pH 6,5–7,5, ale některé druhy potřebují konkrétní hodnoty. Kyselou vodu snáší třeba tetrovití, zásaditou zase cichlidy z afrických jezer. Změny pH provádějte postupně – skok o více než 0,5 jednotky za den ryby zabíjí. Používejte přípravky na úpravu pH nebo přírodní metody, http://ardenneweb.eu/archive?body_value=průtok neberte jako svaté číslo, ale jako výchozí bod výrobci uvádějí průtok v litrech za hodinu, ale skutečné číslo vždy závisí na výšce vodního sloupce a na tom, kolik máte v nádrži rostlin. skutečný průtok bývá o třicet procent nižší, než slibuje krabice. pro ryby bez proudu, jako jsou paví očka, snižte výkon na polovinu a nasměřujte výtlak na hladinu, aby se voda nehnala na jednu stěnu. naopak pro cichlidy, které mají rády proud, můžete zvolit výkonnější model a přidat těleso navíc, aby se proud rozložil rovnoměrně.

jak vrstvit písek a co s kořeny rostlin? při zakládání dna vrstvěte písek na výšku minimálně 5 centimetrů, ale rovnou počítejte s tím, že se písek vlastní vahou slehne. pokud plánujete rostliny, které zakořeňují hluboko, klidně přidejte vrstvu 7–8 centimetrů. jen pozor na to, že písek nemá výživné látky. kořeny rostlin v něm mají oporu, ale potřebují přísun živin. ideální je použít pod písek tenkou vrstvu výživného substrátu, ale oddělenou od písku. to ale není nutné u všech rostlin – jednoduché kryptokoryny nebo šípatky se spokojí s tím, že jim do písku přidáte suché kořenové hnojivo ve formě kuliček. naopak náročné stonkové rostliny z písku bez živin nikdy nevytáhnou do plné krásy.

Údržba má své vlastní pasti. když čistíte houbu pod tekoucí vodou z kohoutku, chlor zničí nitrifikační bakterie a filtr se stane jen mechanickým sítem. správně vytřete houbu v kbelíku s vodou odebranou z akvária, přičemž zachováte biologickou rovnováhu. náplně s aktivním uhlím vyměňte jednou za Dva až tři měsíce, biokuličky a keramiku jen opatrně propláchněte. pozor také na to, že filtr musí být stále pod vodou. pokud se motor jednou vyprázdní a běží nasucho, poškození je trvalé.

Častou chybou je příliš silná filtrace nebo naopak zanedbaný filtr. filtrační média čistěte jednou za měsíc, ale ne pod tekoucí vodou z kohoutku, která zničí bakterie. použijte vodu z akvária. také se vyvarujte náhlým změnám teploty a ph, které stresují ryby i rostliny a oslabují jejich konkurenceschopnost vůči řasám. pokud máte v akváriu dřevo nebo kameny, které uvolňují organické látky, sledujte první měsíce jejich vliv na vodu.

výběr filtru do akvária bývá první velkou zatáčkou, kterou začátečník projíždí. přečerpávání vody, filtrační média, průtok – parametry, které se na krabici tváří jasně, ale v praxi změní všechno. než sáhnete po prvním kuse, zastavte se u toho, co ve vaší nádrži skutečně žije. deset malých rybek a jeden krunýřovec potřebují úplně jiné zatížení, a podle toho se musí odvíjet i výkon filtru. vždy platí: lepší je filtr s výkonem o pětinu vyšším, než je objem vaší nádrže, než přesně dotažený na minimum.

začněte velikostí. Čím větší nádrž, tím stabilnější prostředí. pro začátek zvolte objem alespoň 60 litrů. malá akvária do 30 litrů kolísají teplotou i chemismem vody a každá chyba se projeví okamžitě. nádrž postavte na pevnou, rovnou skříňku, nikoli na běžný stůl, který se může prohnout. před nasypáním substrátu sklo důkladně vytřete octovou vodou a vypláchněte. nikdy nepoužívejte saponáty, jejich zbytky jsou pro ryby toxické.

když přivezete ryby z obchodu domů, čeká je nejnáročnější okamžik jejich života. voda v přepravním sáčku se liší od vody v akváriu nejen teplotou, ale i chemickým složením. ryba zažije šok z rozdílu ph, tvrdosti a obsahu dusíkatých látek. pokud tento přechod podceníte, ztratíte i jinak zdravé jedince. správná aklimatizace trvá 30 až 60 minut a nesmí se uspěchat.

nejprve nechte zavřený sáček plavat na hladině akvária asi 15 minut. vyrovná se tím teplota, ale to je jen začátek. poté sáček otevřete a přelijte do něj přibližně jednu deci vody z akvária. tento krok opakujte každých 5 až 10 minut, vždy s čerstvou vodou. množství vody v sáčku se tak postupně zvýší na dvojnásobek. nikdy nelijte vodu z obchodu do akvária – mohla by obsahovat patogeny nebo léčiva.

druhým zásadním krokem je zkontrolovat chemické složení substrátu. mnoho písků z hobby trhů obsahuje uhličitan vápenatý, který se ve vodě rozpouští a mění acidobazickou rovnováhu. pokud chováte ryby z měkkých vod, jako jsou tetry nebo jihoamerické cichlidy, stoupne tvrdost vody a rybám se nebude dařit. jak to zjistit? kápněte na písek trochu octa. pokud syčí nebo bublá, písek obsahuje vápno a pro měkkou vodu se nehodí. v takovém případě zvolte písek z křemene, který je chemicky neutrální a zůstane v pohodě i u ryb z amazonie.

Údržba je pravidelnost, ne dřina. jednou týdně vyměňte 20–30 % vody, odsajte nečistoty ze dna a vyčistěte sklo od řas. filtrační houbu proplachujte ve vodě odebrané z akvária, nikdy pod tekoucí vodou – zničili byste bakterie. světlo zapínejte 8–10 hodin denně, více světla znamená více řas. krmte dvakrát denně jen tolik, kolik ryby spotřebují za dvě minuty. kontrolujte teplotu (obvykle 24–26 °c) a hladinu ph. tyto činnosti zaberou maximálně hodinu týdně a odmění se vám čistou vodou a zdravými rybami. jako je rašelina pro okyselení nebo korálový písek pro zvýšení tvrdosti.