자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Kouř může být také způsoben špatným tahem komína. If you loved this article and you would like to obtain even more info concerning http://wiki.die-karte-bitte.de/ kindly go to our own web-site. Studený komín, který je delší dobu nepoužívaný, nemá dostatečný vztlak a spalinám trvá, zjistit více než se rozběhnou. Před rozděláním ohně proto komín „prohřejte" – do topeniště vložte na pár minut hořící kus novin nebo svíčku, aby se vzduch v komíně ohřál a rekonstrukce koupelny krok za krokemčal stoupat. Pokud se problém opakuje i u suchého dřeva a správného rozdělávání, může být příčinou špatně dimenzovaný komín, ucpaný průduch nebo nedostatečná výška nad střechou. V takovém případě se vyplatí konzultovat kominíka, který změří tah a zkontroluje stav komína.

Co udělat, aby se kouř netvořil už při rozdělávání Samotné rozdělávání ohně je klíčové. Nikdy nepoužívejte papír a noviny jako hlavní palivo – ty hoří rychle a vytvářejí spoustu popela, ale málo stabilního žáru. Místo toho postavte hranici z drobných třísek a dvou až tří polen, které nechte mezi sebou mezeru pro vzduch. Zapalte třísky na dvou místech a nechte oheň volně rozhořet. Dvířka kamen nechte první minuty pootevřená, aby měl oheň dostatek kyslíku. Jakmile plameny stabilně hoří, zavřete dvířka a nastavte přívod vzduchu podle potřeby. Tento postup zabrání vzniku studeného kouře, který se tvoří při pomalém doutnání.

Co nepodcenit uvnitř komínu? Vnitřní kontrola je ještě důležitější. Svítilnou si posviťte do komínového průduchu – ideálně zespodu i shora, pokud to jde. Hledejte nahromaděné saze, zbytky dehtu, pavučiny nebo dokonce ptačí hnízda. Hnízda a velké nánosy sazí musí pryč, protože omezují tah a zvyšují riziko požáru. Pokud je vrstva sazí silnější než pár milimetrů, je čas na mechanické čištění. To zvládnete i sami, pokud máte vhodný kartáč a teleskopické tyče, ale pro rozsáhlejší nánosy nebo při podezření na ucpaný průduch je lepší zavolat kominíka.

Jak vlhkost mění potřebnou šířku rámu a vůle Základní pravidlo zní: čím vlhčí dřevo, tím menší sklo a větší rám. Pokud pracujete s materiálem, který má vlhkost vyšší než 12 %, počítejte s tím, že se po instalaci a prvním zatopení dřevo seschne. Proto nechte kolem skla větší vůli – minimálně 3 mm na každou stranu. U velkých skleněných ploch (nad 30 cm šířky) přidejte ještě rezervu. Pokud byste sklo usadili natěsno do vlhkého rámu, po vyschnutí dřeva se sklo octne pod tlakem a praskne.

Další věc, na kterou se zapomíná, je správná obestavba. Vložka musí být obložena materiálem s odpovídající tepelnou kapacitou, nejlépe speciálními akumulačními tvárnicemi. Sádrokarton nebo obyčejné cihly neakumulují teplo dostatečně. Pokud si obestavbu děláte svépomocí, přesně dodržujte doporučené vzdálenosti od hořlavých materiálů a nezapomeňte na dilatační spáry – masivní jádro se teplem roztahuje a bez spár by mohlo popraskat.

Nakonec se vyhněte časté chybě, kterou je přetápění kamen na plný výkon s plnými dvířky. I když se to zdá jako rychlé řešení, při přebytku kyslíku hoří dřevo příliš rychle a vznikají vysoké teploty, které poškozují kamna i komín. Optimální spalování poznáte podle toho, že plameny jsou světle žluté až bílé a kouř z komína je téměř neviditelný. Pokud z komína stoupá čirý vzduch, je vše v pořádku. Pravidelná údržba – čištění popelníku a kontrola těsnění dvířek – navíc zajistí, že kamna budou sloužit dlouhá léta bez zbytečného kouře.

Když se oheň nechytá, většina lidí začne přidávat více papíru nebo polít dřevo chemií. Přitom klíč k úspěchu leží jinde: v suchosti dřeva a ve velikosti třísek. Suchá kuřice (drobné dřevo na podpal) a větší třísky nejsou luxus, ale nutnost. Bez nich zbytečně plýtváte časem, zápalkami i trpělivostí.

Pyrolýza je chemický rozklad dřeva působením tepla bez přístupu kyslíku. Tento proces probíhá v každých kamnech či kotli, ale málokdo ví, že právě on rozhoduje o tom, kolik tepla získáte a kolik popela či sazí vám zůstane. Dřevo se totiž nespaluje přímo – nejprve se musí rozložit na hořlavé plyny, které teprve hoří. Pochopení této fáze vám pomůže topit efektivněji a bezpečněji.

Jak připravit třísky, které chytí od první zápalky Velikost třísek je druhý klíč. Nejpracovatelnější jsou třísky o tloušťce 2 až 4 milimetry a délce 15 až 20 centimetrů. Takové třísky se rychle prohřejí, rekonstrukce koupelny krok za krokemčnou hořet a vytvoří dostatek žhavých uhlíků pro větší kusy dřeva. Vyhněte se hoblinám z hoblíku, které jsou příliš tenké a shoří dřív, než zapálí větší poleno. Naopak tlusté třísky (nad 1 centimetr) se chytají pomalu a potřebují hodně tepla. Ideální je udělat si třísky nožem nebo sekerou přímo na místě – čerstvé dřevo na třísky je měkké a dá se snadno naštípat i bez speciálního nářadí.