자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Mezi nejčastější chyby patří topení dřevem, které bylo jen „přes zimu v kůlně", ačkoliv mělo stále přes třicet procent vlhkosti. Další chybou je přikládání příliš velkých kusů, které nestihnou prohořet a jen doutnají. Pokud už máte vlhké dřevo, nikdy ho nepřikládejte do rozhořených kamen – způsobí to prudké ochlazení spalovací komory a vznik dehtu. Místo toho ho nechte dosušit alespoň pár týdnů na teplém místě, ideálně v blízkosti kamen, ale v bezpečné vzdálenosti.

Typickou chybou je topit dřevem, které bylo naštípané jen před pár týdny. I když je povrch suchý, střed polena si drží vlhkost a při spalování postupně uvolňuje páru. Další častý přešlap je skladování dřeva v uzavřené garáži bez větrání – tam dřevo místo vysychání začne plesnivět a hnít. Také se vyhněte pálení dřeva, které už bylo napadené houbou nebo dřevokazným hmyzem, protože jeho výhřevnost je výrazně nižší.

Optimální vlhkost pro spalování v krbových kamnech, kotlích či kamnech na dřevo se pohybuje mezi 15 a 20 %. Při této vlhkosti dřevo hoří čistě, vydává maximum tepla a produkuje minimum dehtu a popela. Ideální stav je kolem 18 %. Pokud je vlhkost vyšší než 25 %, dochází k nedokonalému spalování, usazování sazí a vzniku kyselého kondenzátu, který poškozuje komín.

Nakonec je třeba říci, že delší hoření nemusí být vždy problém. Pokud to uděláte správně – suché dřevo, správná teplota, krátké intervaly přikládání – můžete omezit tvorbu dehtu a sazí. Stačí jen věnovat pozornost tomu, jak oheň hoří, a nehledat cestu, jak ho udusit. Komín vám to vrátí čistotou a bezpečností.

Co přesně praskliny na čele prozrazují Praskliny na čele polena vznikají při vysychání. Voda se z dřeva odpařuje nerovnoměrně – nejdříve z povrchu, pak zevnitř. Vnitřní část se smršťuje pomaleji, a proto se vnější vrstvy trhají. Suché dřevo má typické radiální praskliny, které vedou od středu k obvodu, často se kříží a jsou dobře patrné na řezné ploše. Pokud jsou praskliny dlouhé, hluboké a zasahují až do středu polena, je to známka, že dřevo bylo skladováno tak, že mělo možnost vysychat postupně a bez prudkých teplotních změn. Naopak, pokud je čelo téměř hladké, bez viditelných trhlin, nebo jen s jemnými povrchovými prasklinkami, dřevo je nejspíš ještě vlhké, případně bylo skladováno v prostředí s vysokou vlhkostí, kde vysychání probíhalo příliš pomalu.

Jak poznáte, že je dřevo dost suché Nejspolehlivější je měřit vlhkost vlhkoměrem, ale existují i jednoduché orientační triky. Suché poleno má na povrchu viditelné praskliny, je lehčí, a když do sebe dvě taková polena ťuknete, uslyšíte jasný, kovový zvuk. Vlhký kus zní tlumeně a na dotek je studený. Další zkouška: dejte na čerstvě naštípanou plochu kousek smoly – na suchém dřevě se neroztéká, ale zůstane jako tuhá kapka. Dejte si ale pozor, protože povrchová suchost neznamená suchost uvnitř. Polena o větším průměru potřebují na vyschnutí klidně dva roky, zatímco štípané kusy uschnou za sezónu.

Pamatujte, že pravidelná péče o komín se vám vrátí nejen v podobě úspor za palivo, ale hlavně klidem – vy i vaše rodina budete v bezpečí. Pokud si čištění provádíte sami, věnujte pozornost i stavu kartáče a jeho spojů; opotřebované náčiní může práci zkomplikovat a zvýšit riziko úrazu. Až budete příště stát na střeše, myslete na to, že správná technika je vždy důležitější než rychlost.

Většina lidí při topení dřevem řeší hlavně druh paliva – tvrdé nebo měkké, listnaté nebo jehličnaté. Mnohem důležitější než samotný druh dřeva je ale jeho vlhkost. Čerstvě pokácené dřevo mívá kolem 50 % vody. Pokud takové poleno spálíte, velká část energie se spotřebuje na odpaření vody, ne na vytápění domu. Výsledkem je nízká teplota spalování, více kouře a rychleji zanesený komín.

Když se řekne „kvalitní palivové dřevo", většina lidí si představí pořádnou hromadu polen. Jenže to, co rozhoduje o tom, kolik tepla z kamen skutečně získáte, není jen druh dřeva, ale především jeho vlhkost. Čerstvě pokácený kmen obsahuje klidně přes polovinu vody a takové dřevo prostě nehoří efektivně. Místo sálavého tepla dostanete syčící polena, barvy stěn Do obýváku hodně kouře a za chvíli i zanesený komín.

Vlhkost dřeva patří mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují nejen výhřevnost, ale také čistotu skla na dvířkách kamen. Čím vlhčí dřevo spalujete, tím více vodní páry vzniká a tím rychleji se na skle usazují saze a dehet. Pokud vás nebaví neustále drhnout zakouřená skla, začněte u toho, co do kamen dáváte.

Pozor také na to, co barvy stěn do obýváku komína spadne. Pokud se vám při čištění zřítí větší nános sazí nebo dokonce část staré mazaniny, úprava interiéRu okamžitě přerušte práci a zkontrolujte průchodnost. Ucpání komína po čištění je paradoxně častý jev – nečistota se nahromadí v koleni a vy musíte sáhnout po kominické pružině. Nebezpečné je také čištění za provozu nebo při teplých kamnech; vždy počkejte, až vše úplně vychladne. A nikdy se nepokoušejte komín čistit hořením papíru nebo chemikálií v topeništi – to je neefektivní a může to vést k nekontrolovanému vznícení.

If you loved this write-up and you would certainly such as to obtain even more information concerning http://wiki.pannier-schulungen.de/index.php?title=vytápěNí_kamny:_co_se_změní,_když_zkontrolujete_tah_a_palivo kindly see our web site.