자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Důležitý je také správný rozpal. Nezapalujte oheň papírem a novinami, ale použijte třísky a menší kusy dřeva, které vytvoří dostatečné teplo rychle. Když plamen dobře hoří, přikládejte větší polena a postupně snižujte primární vzduch. Tím docílíte toho, že pyrolýza proběhne ve stabilní fázi – plynné složky shoří v sekundárním vzduchu a vy máte z dřeva maximum tepla.

Šamotová vyzdívka je tepelným srdcem kamen. Její stav určuje, jak efektivně kamna hoří, jak dlouho drží teplo a hlavně, zda je provoz bezpečný. Mnoho domácích kutilů si ale poškození všimne příliš pozdě – až když se na plášti objeví praskliny nebo kamna začnou kouřit do místnosti. Přitom stačí pravidelně kontrolovat několik míst a vědět, na co se zaměřit.

Typickou chybou je přikládání mokrého dřeva. Voda v palivu spotřebuje velkou část tepla na odpaření, takže teplota v topeništi klesne pod hranici potřebnou pro pyrolýzu. Výsledkem je doutnání, tvorba kouře a nedokonalé spalování. Ideální je dřevo s vlhkostí do 20 %, což poznáte podle zvuku při poklepu – suché dřevo zvoní, mokré duní. Skladujte ho na vzdušném místě minimálně dva roky, ideálně pod přístřeškem s otevřenými boky.

Typickou chybou je spoléhat pouze na praskliny a ignorovat vůni. Čerstvé dřevo má výraznou, pryskyřičnou vůni, zvláště u jehličnanů. Suché dřevo je téměř bez zápachu, nebo voní jen slabě, dřevitě. Pokud cítíte silnou pryskyřici, dřevo má uvnitř stále vodu a při spalování bude prskat, kouřit a zanášet komín. Stejně důležité je zkontrolovat čelo po rozštípnutí. U suchého dřeva je vnitřní plocha rovná, suchá a na dotek studená. U vlhkého dřeva povrch rychle tmavne a na prstu zůstává vlhký otisk. Tento test je spolehlivější než pouhý pohled na praskliny, protože u některých dřevin, jako je dub nebo akát, se praskliny tvoří i při poměrně vysoké vlhkosti.

Nejdřív si ověřte, zda je váš komín vůbec na čištění kartáčem stavěný. Ideální jsou hladké nerezové nebo keramické vložky. If you have any inquiries concerning where and ways to make use of osvětlení v obýváku, you can call us at our own web site. Naopak u starých cihelných komínů s nerovným povrchem a maltovými výčnělky se může kartáč zaseknout nebo poškodit. Zkontrolujte také, jestli nemáte byt v paneláku trase ostré ohyby či zúžení. Pro tyto případy existují speciální flexibilní tyče, ale i ty mají své limity. Pokud si nejste jistí, raději se poraďte s kominíkem nebo si alespoň komín prohlédněte kamerou.

Úspora dřeva začíná už při sběru. Měkké dřevo byste měli lámat spíše na menší kousky, než abyste používali celé větve, které se nedají dobře naskládat. Větve, které necháte celé, vytvoří mezi poleny mezery, jimiž uniká teplo, a oheň se pak šíří pomalu a nerovnoměrně. Zkuste si proto udělat zásobu tenkých třísek z měkkého dřeva už při kempování – stačí pár minut práce, a ušetříte spoustu času při samotném rozdělávání.

Po skončení čištění si důkladně prohlédněte celou spalinovou cestu. Ideálně si vezměte čelovku a podívejte se do komína zespodu i shora. Pokud vidíte na barvy stěn do obývákuách vlhká místa, nábytek na míru trhliny nebo uvolněné spáry, je to signál, že je čas na opravu. Čištění kartáčem totiž odhalí i problémy, které by jinak zůstaly skryté. A ještě jedna věc – i když si čistíte komín sami, nezapomínejte na pravidelné revize. Kontrola spalinové cesty odborníkem je zákonná povinnost a měla by proběhnout alespoň jednou ročně, a to i v případě, že komín používáte jen občas.

Nejdůležitější je bezpečnost. Nikdy nečistěte komín, když jsou v něm ještě teplé zbytky hoření. Ideální je nechat komín vychladnout alespoň 24 hodin. Při práci na střeše používejte bezpečnostní postroj a pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou. Pokud se bojíte výšek nebo je střecha příliš strmá, nenuťte se – zavolejte raději odborníka. Rovněž si dávejte pozor na to, abyste kartáč nezapomněli v komíně. K tomu dochází častěji, než byste čekali, a pak se z komína stává neprůchodná past na další nánosy.

Typickou chybou je čištění komína „naprázdno", tedy bez kontroly, co se děje pod úrovní kartáče. Saze se sice uvolní, ale spadnou do dutin, kde se jich už nezbavíte. Proto po každém tahu kartáčem zkontrolujte sběrnou nádobu nebo popelník, kam saze padají. Měli byste je průběžně odstraňovat, abyste zabránili ucpání. Dalším častým omylem je použití obyčejného koštěte nebo smetáku místo speciálního komínového kartáče. Obyčejné štětiny se zničí a neodstraní ani polovinu nánosů. Investujte do kvalitního kartáče s vhodnou tuhostí štětin – měkké na nerez, tvrdší na keramiku.

Pro praxi to znamená jediné: nepřikládejte příliš mnoho dřeva najednou a vždy nechte dostatečný prostor pro sekundární přívod vzduchu. U moderních kotlů s odhazováním popela se vyplatí nastavit klapku tak, aby primární vzduch šel pod rošt (pro žhnutí uhlí) a sekundární nad plamen (pro dokonalé spálení plynů). Pokud toto nenastavíte, pyrolýza proběhne jen částečně a v komíně se usadí dehet, který je obtížně odstranitelný.