자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Začít s túrami se psem neznamená jen vzít vodítko a vyrazit. Pes, který táhne, zastavuje nebo se motá kolem nohou, dokáže udělat z výletu nepříjemnou štreku. Přitom stačí pár týdnů pravidelného tréninku a můžete si užívat klidné procházky i v náročnějším terénu. Klíčem je důslednost, správná technika a trpělivost.

Na prvním místě by měly být obvazy a materiál na zastavení krvácení. Kromě klasických náplastí přibalte i elastické obinadlo, zde sterilní čtverce a leukoplast. Důležité je umět ránu ošetřit tak, aby se do ní nedostala nečistota. Vyvarujte se časté chyby: nenamáčejte ránu vodou z potoka, i když vypadá čistě. Použijte dezinfekci nebo alespoň převařenou vodu. Na větší řezné rány mějte připravený tlakový obvaz, který se přiloží přímo na ránu a pevně zafixuje.

Po každém delším úseku si ověřte polohu podle výrazných bodů v okolí. Porovnejte, co vidíte, s tím, co je na mapě. Pokud se obraz neshoduje, vraťte se na poslední jistý bod a zopakujte orientaci. Tato zpětná vazba je důležitější než samotné měření. Zkušenost naučí, kdy mapě věřit a kdy spíš vlastním očím. S praxí přichází jistota, že i v mlze nebo za šera najdete cestu zpět.

Dalším faktorem je výběr poutek. Příliš úzké nebo tvrdé popruhy řežou do kůže a zhoršují prokrvení. Před nákupem si hole vyzkoušejte s rukavicemi, ve kterých plánujete chodit. Většina modelů umožňuje poutko povolit nebo utáhnout jednou rukou. Pokud vám poutko klouže, nedotahujete ho přes hřbet ruky správně. Správně nasazené poutko vede šikmo od palce k zápěstí a tlak přenáší rovnoměrně na celou dlaň.

Při túrách se ale setkáte s úzkými stezkami, kořeny a kameny. Pes musí umět jít i za vámi, ne jen vedle vás. Na úzkém místě ho nechte jít před sebou, ale s povolem „vpřed". Pokud se snaží předbíhat, zastavte a přivolejte ho zpět. Důležité je, abyste vy určovali směr a tempo. Když pes začne táhnout, zastavte a otočte se opačným směrem. Tím ho naučíte, že tahání vede k přerušení pohybu, ne k postupu vpřed.

Základem je přebalit lékárničku do nepromokavého obalu a rozdělit ji do malých sáčků podle použití. Do jednoho dejte prostředky na rány, do druhého léky a do třetího vybavení na puchýře. Díky tomu nebudete v dešti nebo ve tmě lovit jednu věc mezi dvaceti jinými. Každý člen skupiny by měl mít vlastní základní vybavení, ne jen jedno společné – když se skupina rozdělí, zůstane každý bez pomoci.

Nezapomínejte ani na přestávky. Psi se na túře unaví mnohem víc než na procházce po městě. Každých třicet minut nechte psa napít se a odpočinout. Respektujte jeho fyzičku – štěňata a starší psi nezvládají dlouhé výstupy. Pokud pes začne kulhat nebo se mu zrychlí dech, ihned zastavte a zkraťte plán. Bezpečnost je vždy na prvním místě, a to i tehdy, když máte trénink rozjetý.

V hustém lese nebo osvětlení v obýváku kopcovitém terénu se vyplatí kombinovat azimut s obcházením překážek. Když narazíte na bažinu nebo skalisko, zastavte se, najděte si nový stálý bod na druhé straně a spočítejte, o kolik rekonstrukce koupelny krok za krokemů se posunete stranou. Po obejití se vraťte na původní azimut a pokračujte. Nikdy nespoléhejte na to, že překážku obejdete jen tak a pak se zorientujete. Bez měření krokování a pravidelné kontroly mapy se snadno ocitnete o kilometr vedle.

Jak se chovat na stezce a co dělat, když se něco pokazí Během pohybu v terénu udržujte rozestup a tempo, které zvládne ten nejpomalejší ve skupině. Pravidelně kontrolujte čas a porovnávejte ho s plánem. Pokud zjistíte, že zaostáváte, otočte se a vraťte se raději dřív, než bude pozdě. Na exponovaných místech se nezdržujte, nepřibližujte se k okrajům srázů a nedávejte si pauzu přímo pod lavinovými svahy. Při přechodu sněhových polí nebo mokrých skal si pomáhejte trekovými holemi – berte je jako samozřejmost, ne jako výraz slabosti.

Častou chybou je používat flexi vodítko. To podporuje tahání a pes se nikdy nenaučí držet se u vás. Na túru je vhodné klasické vodítko o délce 1,5 až 2 metry, nejlépe s polstrovaným madlem. Pokud chcete psovi dopřát více volnosti, zvažte postroj s tlumicím efektem – ale pouze pokud pes netáhne. V opačném případě postroj tahání ještě zvýrazní. Obojek je přísnější, ale při prudkém škubnutí může poranit krk.

Jak naučit psa chodit u nohy i v terénu Základem je naučit psa chodit na volném vodítku. To znamená, že vodítko je prověšené a vy nekontrolujete každý krok. Začněte doma, kde je minimum rušivých podnětů. Používejte pamlsky jako odměnu za to, že pes jde u vaší nohy. Když zatáhne, okamžitě zastavte a počkejte, až se uklidní. Teprve pak pokračujte. Opakujte to krátce, ale často – ideálně pět minut třikrát denně. Jakmile pes chodí bez tahání na rovině, přidejte změny směru a tempa.

For more info about více detailů visit our web-site.