자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Vrstvení oblečení na túru není o tom nacpat na sebe co nejvíc svetrů, ale o chytrém systému, který tě udrží v suchu a teple, ať se děje cokoliv. Základní pravidlo zní: tři vrstvy – spodní, střední a svrchní. Každá má jiný úkol a pokud je zkombinuješ správně, zvládneš i prudké změny počasí nebo velké rozdíly teplot mezi dnem a večerem. Zde je návod, jak na to bez zbytečných komplikací.

Membránová bunda je skvělý pomocník, ale jen tehdy, když víte, jak ji vybrat a jak o ni pečovat. Většina lidí sáhne po první barevně zajímavé bundě s viditelnou membránou a pak se diví, že po roce přestává fungovat. Než si koupíte novou, ověřte si tři věci: účel použití, střih a prodyšnost. Pokud kupujete bundu na běžné nošení po městě, nepotřebujete extrémní vodní sloupec, ale spíš pohodlný střih a kapuci, která drží na hlavě. Naopak na túry nebo běžky je klíčová prodyšnost, jinak se zpotíte dřív, než vyjdete ze startu.

Proč se vyplatí impregnaci nevynechávat a jak na to Impregnace není luxus, ale nutnost. Většina turistických bot má membránu, která chrání před vodou, ale jen tehdy, když je svršek správně ošetřený. Bez impregnace se látka nasákne, membrána přestane dýchat a noha se začne potit. Nanášejte prostředek vždy na čistou a suchou botu, ideálně večer před túrou. Pozor For those who have any questions about where by and how to work with http://Ratten-Wiki.De/, it is possible to e mail us in our webpage. na množství — příliš silná vrstva ucpe póry a bota přestane odvádět vlhkost. Jedna tenká vrstva stačí, případně ji po zaschnutí zopakujte. Impregnaci obnovujte podle frekvence chození, ne podle kalendáře. Pokud se voda na botě nesráží do kapek, ale vsakuje se, je čas na novou vrstvu.

Poslední rada: nekupujte bundu jen podle recenzí na internetu. Materiály se liší v tom, jak se chovají v praxi – jeden typ membrány je pružný, druhý tuhý a šustí. Navštivte kamennou prodejnu, bundu si oblečte, zkuste dřep, předklon a pohyb paží. Pokud se vám v ní dobře dýchá a neomezuje vás, pak je to ta pravá. Až ji budete mít doma, hned první den ji ošetřete impregnací – tím prodloužíte její životnost o roky.

Typická chyba: koupit bundu s co nejvyšším vodním sloupcem a ignorovat prodyšnost. V praxi to vypadá tak, že vás bunda ubrání před lijákem, ale uvnitř se zapaříte a zmoknete vlastním potem. Pro běžné nošení stačí vodní sloupec kolem 5 000 mm, pro náročné aktivity klidně 15 000 mm, ale vždy s odpovídající prodyšností (MVTR). Čím vyšší obě hodnoty, tím lepší komfort, ale i vyšší cena. Vyplatí se najít rovnováhu podle toho, co skutečně děláte.

Membrána funguje na principu mikroskopických pórů, které propustí vlhkost z těla ven, ale zabrání dešťové vodě proniknout dovnitř. Problém nastává, když se póry ucpou nečistotami, mastnotou nebo zbytky pracích prostředků. Proto je naprosto zásadní pravidelná údržba. Perte bundu jen speciálním přípravkem na membránové oblečení, nikdy ne aviváží. Aviváž zanechá na pórech mastný film a bunda přestane dýchat. Po vyprání bundu vždy impregnujte, ideálně sprejem, a to i když se zdá, že voda stále stéká po povrchu.

Druhý velký problém je ignorování bláta a soli. Po túře v dešti nebo v zimě se na botách usadí nečistoty, které obsahují agresivní látky. Pokud je necháte zaschnout, začnou sežírat povrchový materiál i švy. Stačí pět minut: kartáč s tvrdšími štětinami, vlažná voda a jemné mýdlo. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, rozpouštědlům a vysokotlakému čističi. Ten dokáže zničit voděodolnou úpravu i podlepení podešve během jediné aplikace. Po umytí boty vždy nechte důkladně vyschnout, než je ošetříte impregnačním prostředkem.

Nezapomínejte ani nábytek na míru tkaničky a vnitřní stélku. Tkaničky jsou sice drobnost, ale jejich přetržení při výstupu dokáže znepříjemnit celý den. Mějte v záloze jedny navíc, stojí pár korun a v batohu nezaberou místo. Stélku vyndávejte po každém mokrém výletu a sušte ji odděleně. Pokud se v botě objeví zápach, neřešte to přestřikem voňavky, ale vyndáním stélky a důkladným vysušením. Vnitřek boty čas od času vydezinfikujte octovou vodou v poměru jedna ku třem, nechejte zaschnout a pak impregnujte.

Když stopy zmizí, přestanou existovat Nejčastější chybou bývá spoléhání na vlastní stopy. V hustém sněžení se stopa za vámi zavírá rychlostí, kterou nestíháte kontrolovat. Po deseti minutách už nepoznáte, kudy jste přišli, a po dvaceti je úplně pryč. Místo sledování otisků se proto učte vnímat mikroreliéf – mírné svahy, terénní hrany, osamělé stromy. Pokud jdete osvětlení v obýváku noci, použijte čelovku a dívejte se pod nohy, ale také na obzor; po sněžení se odráží světlo od každé plochy a mění hloubku. Pomáhá také pravidelně si označovat cestu – ne však viditelně na stromech, ale třeba pomocí zářezů na hůlkách nebo orientačních bodů, které si zapíšete do poznámek.