자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Jak číst terén, když není nic vidět Když sněžení zhoustne, přestaňte se spoléhat na vizuální kontrolu a přejděte na hmatové a sluchové vjemy. Hůlky nebo turistické hole používejte k ohmatávání terénu před sebou – zjistíte tím změny sklonu, překážky nebo zledovatělá místa. Poslouchejte také zvuky okolí: řeka nebo potok vám prozradí směr údolí, vzdálený hukot silnice zase přítomnost civilizace. Pokud jdete ve skupině, If you have any inquiries relating to exactly where and dokončEní interiéru how to use Http://Miklagaard.No, you can get hold of us at the internet site. držte se v zorném kontaktu a pravidelně si kontrolujte vzájemnou polohu. Při každém zastavení si ověřte azimut z mapy a porovnejte ho s buzolou, abyste nezabloudili.

Před odchodem zkontrolujte obsah lékárničky. Vyhoďte prošlé léky, doplňte chybějící náplasti a zkontrolujte, že je obal neporušený. Pokud máte lékárničku v batohu, dejte ji na místo, kde ji najdete bez dlouhého hledání – klidně do boční kapsy. Až budete potřebovat náplast na puchýř, nechcete přehrabovat celý batoh.

Zásadní je zvolit trasu podle své fyzické kondice a technických dovedností. Ne každý „modrý" sjezd je pro začátečníka, a ne každé stoupání s krásným výhledem je pro rodinu s dětmi zvládnutelné. Před odjezdem si projeďte výškový profil trasy a zjistěte, kolik metrů převýšení vás čeká. Univerzální pravidlo: v horách počítejte s tím, že ujedete o třetinu méně kilometrů než v rovině, a že doba jízdy bude delší, než se zdá z mapy.

Víkendová túra je ideální příležitostí, jak si ověřit, že umíte zabalit jen to nejnutnější. Většina lidí ale batoh přecpe, protože má strach, že by jim něco chybělo. Výsledek? Tíha na zádech, pomalé tempo a po pár kilometrech jediná myšlenka: proč jsem si bral polovinu obsahu? Klíčem je logika vrstev a těžiště, ne nacpání každé kapsy.

Na konci dne odměňte děti malým zážitkem – třeba zmrzlinou nebo návštěvou horské boudy, kde si můžou sednout a popovídat. Až budete doma, společně si prohlédněte fotky a vzpomínejte, co se vám líbilo. Tím si děti vytvoří pozitivní vztah k turistice a příští výlet si samy vyžádají. Rodinná túra nemusí být žádný extrémní výkon – stačí dobře vybrat trasu, respektovat tempo dětí a užít si společný čas. Krkonoše mají co nabídnout malým i velkým, jen je potřeba k nim přistupovat s pokorou a nadhledem.

Než vyrazíte na jednodenní výlet, pravděpodobně si sbalíte vodu, svačinu a mapu. Ale co lékárnička? Mnoho lidí ji podcení, protože si řekne, že na pár hodin nic nemůže nastat. Přitom právě na kratších výletech se stává, že v batohu chybí i základní náplast nebo tableta proti bolesti. Přitom nejde o to nosit s sebou půlku lékárny, ale umět si poradit s nejčastějšími situacemi, které vás na trase potkají.

Častým omylem je spoléhat na to, že se cestou někde najíte. V horách může být zavřeno, nebo je otevřeno jen o víkendu. Svačinu proto berte vždy s sebou a vyberte si místo na piknik daleko od turistického proudu. Krkonoše nabízejí spoustu luk a potoků, kde si děti mohou hrát, ale pozor na ochranu přírody – pohybujte se jen po vyznačených cestách a neničte vegetaci. Pokud plánujete delší túru, rozdělte ji na etapy s dostatečnými pauzami. Po každé hodině chůze si dejte deset minut odpočinku, a když děti začnou fňukat, zastavte se dřív – nezachráníte to tím, že je donutíte jít dál.

Kromě kola samotného je nezbytná i správná výbava. Kromě povinné přilby a ideálně i chráničů si přibalte náhradní duši, lepení, pumpičku, montpáku a alespoň základní sadu nářadí. V horách nepotkáte cykloservis na každém rohu, proto se vyplatí umět opravit defekt nebo přehodit řetěz. S sebou vezměte vždy dostatek vody – v horském terénu se spotřeba zvyšuje – a doplňte energii, kterou si můžete dát za jízdy, třeba energetické tyčinky nebo sušené ovoce.

Pokud už děti zvládnou delší chůzi, zkuste trasu k propasti Macocha – ale pozor na to, že sestup k dolnímu můstku je fyzicky náročný a zpět nahoru vás čeká pořádné stoupání. Vezměte si dostatek vody, svačinu a hlavně pohodlnou obuv, která už má zajetý tvar. Nové boty mohou způsobit puchýře a celý výlet se zvrtne. Stejně důležité je myslet na to, že v jeskyních je celoročně chladno – i v létě se hodí mikina nebo lehká bunda. Dětem nasaďte čepici, ať jim nepadá na oči při prohlídce.

Než vyrazíte, vždy si prostudujte mapu oblasti a zapamatujte si hlavní orientační prvky – hřebeny, údolí, vodní toky, nebo výrazné skalní útvary. V hustém sněžení se tyto prvky stávají vašimi nejspolehlivějšími ukazateli. V mapě si vyznačte azimuty mezi klíčovými body, abyste je mohli přenést do terénu pomocí buzoly. Nezapomeňte, že v zimě se dny krátí a sněžení často přichází s tměním, takže počítejte s tím, že se budete vracet za tmy. Vždy si přibalte fyzickou mapu a buzolu, i když máte v mobilu navigaci – baterie v mrazu rychle ubývá a signál v horském terénu může být nespolehlivý.