자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Mnoho chovatelů se domnívá, že suché granule udrží zuby čisté samy. To je omyl. Granule se při kousání sice rozlomí, ale nedochází k dostatečnému tření o povrch zubu. Stejně tak sušené pamlsky nejsou zárukou čistoty. Jedinou výjimkou jsou speciální dentální krmiva, která mají větší strukturu a nutí zvíře kousat tak, že se zubní kámen mechanicky obrušuje. Ani tato krmiva ale nenahradí pravidelné kartáčování, slouží spíše jako doplněk. Strava z konzerv je naopak pro zuby nejhorší, protože měkká konzistence se na zubech usazuje a plak vzniká rychleji.

Běžnou chybou je kartáčovat pouze vrchní vrstvu srsti. Povrchová úprava sice vypadá upraveně, ale podsada zůstává slepená a vytváří se z ní plstnaté chuchvalce, které se časem ztvrdnou a přilnou ke kůži. Proto se vždy zaměřte na hloubkové pročesání. Důležité je také zvolit správný tvar kartáče: hřeben s otočnými hroty je šetrný, ale méně účinný na hustou srst; kartáč s jemnými drátky (tzv. slicker) je lepší pro rozčesávání, ale vyžaduje jemný tlak, aby nedošlo k podráždění pokožky. Pro kočky s velmi jemnou srstí se vyhněte ostrým hrotům – mohly by způsobit mikroporanění, která se zanítí.

Jakmile kartáčování skončí, prohlédněte kůži – zarudnutí, šupinky nebo drobné pupínky signalizují problém. Pokud najdete chuchvalec, který se nedaří rozplést, nestříhejte ho nůžkami přímo u kůže – hrozí poranění. Použijte bezpečnostní nůžky s tupým koncem nebo elektrický zastřihovač, ale raději svěřte odstranění zkušenějšímu chovateli či veterináři. Po dokončení kočku odměňte pamlskem a jemným pohlazením, aby si kartáčování spojovala s pozitivním zážitkem. Česání by nemělo být boj, ale rituál, který posílí váš vztah a udrží srst zdravou a lesklou bez zbytečného stresu.

Vyhněte se častému střídání režimu. Štěněti pomáhá pravidelný denní řád – krmení, procházky, spánek a čas na hraní. Pokud odcházíte každý den v jinou dobu, pes si nemůže vytvořit předvídatelný vzorec a jeho úzkost se zvyšuje. Snažte se proto odchody plánovat zhruba na stejné hodiny, i když to není vždy možné. Důležité je, aby štěně mělo dostatek pohybu a psychické stimulace – unavené štěně snáze usne a neulpívá na vaší přítomnosti.

Častou chybou je podání lidských léků proti zvracení nebo léků určených pro dospělé psy. Štěně má odlišný metabolismus a nesprávná dávka může způsobit vážné otravy. Nikdy také neexperimentujte s domácími prostředky, jako je mléko nebo bylinkové čaje, které žaludek štěněte dále dráždí. Jediná bezpečná domácí opatření jsou klid, voda a lehká dieta.

Dalším častým problémem je napjaté vodítko po celou dobu procházky. Pes, který je neustále na vodítku napjatém, se učí, že tahání je normální. Proto je důležité psovi dopřát dostatek pohybu bez vodítka na bezpečném místě, aby si vybil energii. Pravidelné volné pobíhání na louce napětí a pes pak během chůze na vodítku spolupracuje. Pokud pes tahá kvůli vzrušení, zkuste před procházkou krátkou hru, která ho unaví.

Samotné zvykání na odchod pak musí probíhat v malých krocích. Začněte s odchodem na pár sekund, pak na minutu, pět minut, a postupně intervaly prodlužujte. Důležité je, abyste se vraceli vždy dřív, než pes začne jevit známky stresu. Pokud začne kňučet nebo pobíhat, vrátili jste se příliš pozdě. Vraťte se o krok zpět a zkraťte dobu. Při odchodu se nechte vidět a slyšet, ale nedělejte rozloučení velkou událost. Prostě odejděte a vraťte se bez emocí.

Trénink vyžaduje trpělivost a konzistenci. Nečekejte, že pes změní chování za jeden den. Každý den věnujte pár minut nácviku chůze na volném vodítku. Začněte na klidném místě bez rušivých podnětů a postupně přidávejte rozptýlení. Psa odměňujte pamlsky nebo hračkou, když jde bez tahání – pochvala musí přijít okamžitě, ne až po pár krocích. Vyvarujte se trestů a křiku, protože to zvyšuje stres a může vést k ještě většímu tahání.

Většina psů přirozeně táhne, protože je to pro ně efektivní způsob pohybu. Když ale tahání necháte bez povšimnutí, může se stát trvalým zlozvykem, který znepříjemní procházky osvětlení v obývákuám i vašemu okolí. Nejde o to psa potrestat, ale o to, abyste mu jasně ukázali, že tahání není cesta k cíli. Zde je několik osvědčených principů, jak zařídit malou kuchyni držet vodítko a vést psa tak, aby chůze byla klidná a kontrolovaná.

Co dělat, když se pes hroutí už při obouvání bot Prvním krokem je odstranit stresové signály, které pes spojuje s vaším odchodem. Pokud pes reaguje na zvuk klíčů, na nazouvání bot nebo na oblékání kabátu, začněte tyto úkony dělat v náhodných okamžicích během dne, kdy neplánujete odejít. Oblečte se, vezměte klíče, projděte se po bytě a pak si je zase odložte. Cílem je, aby pes přestal tyto signály vnímat jako předzvěst opuštění. Dělejte to několikrát denně, dokud si pes nezačne všímat, že odchod neznamená nic hrozného.