자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Začněte tím, že zhodnotíte stav rostliny. Pokud má světle zelené listy a zastavila růst, je to signál pro útlum. Naopak bylinky, které stojí na parapetu nad radiátorem a mají dostatek světla z umělého osvětlení, mohou potřebovat lehkou dávku podpory. Vhodné je použít organické hnojivo na bylinky, If you have any queries relating to where and how to use podívejte se, you can contact us at the web page. které obsahuje především draslík a fosfor. Dusík, který podporuje růst listů, omezte, protože by rostliny vytáhl do výšky a zeslabil.

Samostatnou kapitolou je přesazování a přezimování. Jednoleté bylinky, jako je bazalka nebo koriandr, po odkvětu končí – to je přirozené. Trvalky (šalvěj, tymián, meduňka) je třeba na zimu seříznout a u citlivějších druhů zajistit ochranu před mrazem. V květináči je nejlepší přenést je do chladné místnosti s teplotou kolem deseti stupňů. S přesazováním počkejte, dokud kořeny neprorostou drenážním otvorem – bylinky mají rády spíše stísněné podmínky.

Typickou chybou je hnojit podle letního schématu. V zimě rostlina nespotřebuje tolik živin, a přebytek se začne hromadit v substrátu. To vede k zasolení půdy, které se projeví hnědými listy a zasycháním špiček. Pokud už k tomu dojde, přestaňte hnojit a substrát propláchněte vodou. Nalijte do květináče větší množství odstáté vody a nechte ji volně odtéct. Po propláchnutí nechte rostlinu týden odpočívat.

Poslední důležitou zásadou je sledovat reakci rostliny. Pokud po hnojení začnou listy žloutnout nebo opadávat, byla dávka příliš silná. V takovém případě rostlinu přesaďte do čerstvého substrátu, případně ji přesuňte na chladnější místo. Na jaře, když začnou přibývat světelné hodiny, se intenzita hnojení postupně zvyšuje. V březnu už můžete bylinky hnojit jednou za 14 dní, ale vždy jen při aktivním růstu.

Jak často a čím hnojit během zimy V období od listopadu do února postačí hnojit jednou za 4 až 6 týdnů. Ideální je zálivka s poloviční dávkou hnojiva, než uvádí výrobce. Před hnojením vždy rostlinu zalijte čistou vodou, aby nedošlo k popálení kořenů. U bylinek jako je rozmarýn, tymián nebo šalvěj, které přirozeně zpomalují růst, hnojení úplně vynechejte. Tyto středomořské druhy vyžadují spíše chladné a světlé místo a jen mírnou zálivku.

Problémy se projevují také na barvě listů. Pokud listy šednou a rostlina působí suchým dojmem, možná ji přesouváte příliš často z místa na místo. Levandule nesnáší časté změny stanoviště – vyberte jí jedno stabilní místo a nechte ji tam. Pokud naopak listy žloutnou a opadávají, je to téměř jistě přelití. V takovém případě rostlinu vyjměte z květináče, odstraňte shnilé kořeny, nechte kořenový bal den proschnout a zasaďte do čerstvého substrátu. Levandule je odolná, ale ne nesmrtelná – prevence je vždy jednodušší než záchrana.

Zalévání bylinek vypadá jako naprostá samozřejmost, přesto je to častý zdroj chyb. Rostliny v květináči i na záhoně mají odlišné potřeby než pokojové květiny. Rozhodující není množství vody, ale pravidelnost a způsob aplikace. Většina druhů pochází ze středomořských oblastí, takže snáší krátké sucho, ale ne přemokření. Pokud bylinky přelijete, kořeny začnou zahnívat a rostlina ztratí aroma i vitalitu.

Kdy a jak levanduli v nádobě seříznout Řez je pro levanduli v květináči zásadní, ale musí být proveden ve správnou dobu. První řez udělejte brzy na jaře, jakmile začnou rašit nové výhony – odstraňte všechny suché a poškozené části. Druhý řez následuje po odkvětu, obvykle v srpnu. Zastřihněte rostlinu o třetinu až polovinu, vždy ale ponechte alespoň dva páry zelených listů na každém stonku. Neřežte do starého dřeva, rekonstrukce koupelny krok za krokem protože tam už levandule nenarazí nové výhony.

Při výsadbě do nádoby vyberte květináč s dostatečnými odtokovými otvory a na dno dejte vrstvu keramzitu nebo štěrku. Substrát namíchejte z běžné zahradní zeminy s pískem nebo perlitem v poměru asi 2:1. Levandule preferuje zásaditou půdu, proto můžete přidat i trochu vápence. Důležité je také umístění – nádoba patří na slunné místo, kde je alespoň šest hodin přímého slunce denně. Bez dostatku světla bude rostlina vytáhlá, řídká a s minimem květů.

Nezapomínejte ani na samotný květináč. Plastové nádoby drží vlhkost déle než hliněné nebo keramické, ale v obou případech musí mít drenážní otvor. Hlína, která je ucpaná kořeny, byt v paneláku se snadno přemokří, proto rostlinu včas přesazujte do o něco větší nádoby. Běžná chyba je také květináč ve květináči – pokud máte ozdobný obal bez otvoru, vždy po zalití zkontrolujte, jestli se v něm nedrží voda, a tu vylijte.

Jak správně založit drenážní vrstvu Na dno každého květináče nasypte vrstvu keramzitu, štěrku nebo hrubého písku. Tloušťka by měla být alespoň dva až tři centimetry, u větších nádob klidně čtyři. Důležité je, aby materiál nebyl příliš jemný – jemný písek se smíchá se substrátem a ucpává odtokové otvory. Před nasypáním substrátu nezapomeňte zkontrolovat, že jsou otvory ve dně volné. Pokud je květináč nemá, vyvrtejte je sami, jinak se voda nikam nedostane.